pondělí 30. června 2014

Moje zkušenosti s alternativní medicínou z jiného úhlu pohledu



Ve čtvrtek večer mne velmi rozladilo Máte slovo s Michaelou Jílkovou, která se v něm věnovala alternativní medicíně. Celý pořad sloužil jen jejímu egu a prosazování jejího světonázoru. Domnívám se, že diskuse mají být nestranné, že moderátor se má snažit o objektivitu a neječet do světa své názory jako ... 


Někteří léčitelé u nás hovoří o potřebě zákon o léčitelích docela hodně let. Proč tato informace nezazněla v pořadu Máte Slovo? A proč nebyl pozván nějaký léčitel, který o tomto mluví? Od poloviny pořadu se hlásil o slovo pan Saavedra. Jílková mu toto slovo přislíbila a pak už jej úplně ignorovala.


Alternativní medicíny vycházejí z úplně jiných pohledů na svět (čakry, energetické dráhy), které jsou v některých světových oblastech přijímané jako fakt (Indie, Čína – nyní asi 2 miliardy lidí ze 7 miliard lidí), u nás tyto myšlenky zní jako bláznovství. A právě tohoto bláznovství chtěla Jílková zákeřně využít a zesměšnit jednoho z léčitelů. Byť, musím říct, nejsem příznivcem Reiki kvůli systémům zasvěcení.

A nyní něco k mým zkušenostem.


Léčitel tradiční čínské medicíny mi říkal, že prášky musím užívat, a k psychiatrovi musím chodit. Paní, která mi dala Jonášovy kapky, o lékařích nemluvila vůbec, ani nevyvracela ani nepotvrzovala. Na ajurvédském detoxikačním programu brali praní prášků jako fakt a – v rámci detoxikace – vůbec nemluvili o tom, že je potřeba prášky vysadit. 

Můj psychiatr ví, že tyto metody zkouším a jeho postoj se dá vyjádřit jako někde mezi přijetím a neutralitou. Když jsme se o tom spolu bavili, říkal, že sama klasická medicína nemá recept na všechno. Ale ještě jednu zkušenost jsem měl. Paní z Rakouska, ke které jsem chtěl chodit, se mnou odmítla pracovat, když ji můj doktor nechtěl – z formálních důvod- udělit souhlas, aby se mnou pracovala.


Moudří léčitelé a jejich příznivci ví, že klasická medicína je důležitá. Že je potřeba rozlišovat mezi léčiteli a šarlatány. A že je k tomu zapotřebí zákona. Otázka je, jakou formu takový zákon bude mít, a jestli příliš nezasáhne do pacientských práv vyhledávat pomoc i jinde. Třeba takovou, která funguje v Indii a Číně s úspěchem již tisíce let.


1 komentář:

  1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat