Jsem blázen? Jsou schizofrenici blázni?

• Začátek nebo Nový směr
• Otevřenost
• Odvaha. Svoboda
• Nekonvenčnost
• Originalita
• Skok do nového
• Nevinnost, Čistota, Naivita
• Ztřeštěnost, Nezodpovědnost, Pošetilost
• Bezstarostný člověk
• Hravost, Kreativita
• Nejvyšší důvěra
• Nezávislost

Takové významy v sobě nese Tarotová karta blázen. Jak je vidět, nepovažuje bláznovství za něco velmi negativního, ale spojuje jej s množstvím pozitivních významů.

Slovo blázen si tedy můžeme spojit, jak jsem již ukázal, s pozitivními významy. Ale pro některé lidi v sobě bláznovství nese něco negativního. Člověk, který se nechce podřídit obvyklým normám, který se nějakým způsobem odlišuje, je jiný či dokonce divný. 

Záleží na každém člověku, s čím si to spojí. Lidé xenofobní, nesnášenliví, případně primitivní, budou odlišnost považovat za něco nežádoucího. Ale člověk, který vnímá důležitost rozmanitosti, si bude bláznivé odlišnosti vážit.  Jak se ukazuje v přírodě, to, co výrazně posiluje celek, je právě rozmanitost, nikoliv uniformita. 

A potom je zde ještě jedna otázka: co už je v normě a co je mimo, co už patří bláznům? A kdo ty normy určuje?

Myslím si, že schizofrenici jistou odlišnost přinášejí. Jednak v době akutní nemoci – vidí svět jinak, vidí ve věcech roztodivné významy, vnímají věci, které běžní lidí nevnímají, a podobně. Ale také v době mimo nemoc – pokud je jejich stav horší než minimální postižení (tak nějak podobně to definuje zákon o invalidních důchodech), určitou odlišnost psychiky si podle mne nesou i v době remise. A také mají invalidní důchod a je potom na nich, jak se spoustou volného času naloží. Někteří dělají hudbu, jiní skládají básně a další kreslí.

Ale člověk, který má papíry, že je blázen, by měl hledět, aby byl blázen. Neměl by svou nemoc odmítat, měl by ji přijmout, a třeba právě díky invalidnímu důchodu se odvážit hledat jiný způsob života, který by v sobě ale obsahoval neběžnou hodnotu.

Samozřejmě, prášky mají v podání prastaré psychiatrie srovnat člověka do latě. Ale jak říká můj psychiatr Zahradník – někdy symptomy člověku dokonce pomáhají (například když slyší hlasy, které ho chválí). Vždy by se měla proto podle mne nastavit taková míra medikace, která člověka na jedné straně neumrtví, neznecitliví, ale která mu umožní po většinu času fungovat v realitě. Vždyť ostatně jak uvádějí publikace o psychiatrii, někteří nemocní vzpomínají na okamžiky, kdy žili intenzivně (tedy byli v atace), jako na ty světlé okamžiky.

Jde tedy o to, aby společnost odlišným lidem zajistila jistou úroveň fungování, ale zároveň popřemýšlela o tom, jak jinakosti využít. Někteří psychotičtí lidé již dokázali, že jsou schopni svět obohatit. Matematik John Nash získal Nobelovu cenu a byl o něm natočen film. Básník Ivan Blatný napsal několik sbírek úžasné poezie a vydavatel Martin Reiner nedávno vydal knihu o jeho životě.

Milí čtenáři, nemocní i mocní, v čem jste odlišní Vy? Můžete mi napsat do komentářů pod článkem. A ještě jedna moje stará báseň.

Dítě

Hrej si kamaráde.

Ještě tě otec nespatřil.

Neřekl Ti "dělej to tak".

Kohout neví proč.

Poštolka,jepice, jednorožec,ti taky ne.

Ale táta jo.

Dělali to lidé přesýpacích hodin.

A to není jen tak!