Schizofrenie a invalidní důchod

Dostal jsem na schizofrenii invalidní důchod 1. Stupně. Částka, kterou měsíčně dostávám, je celkem pěkná, takže mám určitý příjem zajištěný. Vede mne to k větší jistotě, kdybych neměl žádné peníze a nemohl sehnat práci, bylo by to pro mne psychicky velmi neblahé. Domnívám se, že invalidní důchod na schizofrenii není moc velký problém získat. Rád bych proto v tomto článku přinesl několik svých zkušeností s jeho získáním.

Dlouho jsem se rozmýšlel, kde chci po dokončení studií zakotvit. Brno je sice pěkné místo s bohatými možnostmi, co ve volném čase dělat, ale větší klid a harmonie je podle mne na venkově. Proto jsem se rozhodl, že budu žít ve své rodné vesnici na severní Moravě. Ale severní Morava má jeden problém – je zde práce skoro jenom v technických oborech, nikoliv v humanitních, sociálních a podobně. Proto jsem začal uvažovat, jak si zajistit finance.

Napadlo mne, že si seženu různé menší úvazky pro práci z domu a z těch poskládám obživu. Samozřejmě jedním z těchto menších zdrojů mohl být i invalidní důchod. Proto jsem se s touto otázkou obrátil na svého psychiatra, a ten mi poradil, jak postupovat. A tyto informace rád přinesu i Vám.

Nejprve je potřeba zajít si na českou správu sociálního zabezpečení v místě svého bydliště, a tam podat žádost. Musíte doplnit materiály dokumentující předchozí práci či studium (i to je pro pozdější výpočet důchodu důležité). Následně Vám zašlou žádost o zdravotní dokumenty, které informují o nemoci a jejím stavu. Na jejich vytvoření se obvykle podílí psychiatr spolu s praktickým lékařem.

Poté několik měsíců čekáte. Nejprve Vám musí posudkový lékař české zprávy sociálního zabezpeční určit stupeň invalidity. Ty jsou celkem tři, kde první je nejnižší a třetí nejvyšší. První stupeň je pro ty, kterým poklesly pracovní schopnosti o celkem 30 až 45 procent, tento stav charakterizuje zákon takto: „značně snížená úroveň sociálního fungování, jediná ataka nebo ojedinělé ataky, po které/kterých přetrvává reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit narušen.“ Druhý je určen s těmi s poklesem o 50 – 60 procent, charakterizuje se takto: „častější ataky, mezi atakami přetrvává závažná reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit podstatně narušen.“ Třetí je tedy pro ještě horší stavy, než druhý. Jiným označením jde o plný invalidní důchod.

Pokud jste měli více než jednu ataku a do nemoci se vracíte pravidelně, je velmi pravděpodobně, že nějaký stupeň invalidního důchodu dostanete. Někde na internetu jsem se dočetl, že z 8 tisíc žádostí dostane invalidní důchod 6 tisíc lidí. Poté, co Vám posudkový lékař určí stupeň postižení, čekáte už jen na sídlo ČSSZ v Praze, aby Vám spočítali, kolik peněz přesně máte dostat. To je proces, do kterého nevidím, podle jakých metodik se to nepočítá. Každopádně za několik měsíců Vám přijde dopis s přesně určeným invalidním důchodem a pak pár dní na to i peníze – a to peníze za každý měsíc od doby, kdy jste si o důchod požádali.

Jsem blázen? Jsou schizofrenici blázni?

• Začátek nebo Nový směr
• Otevřenost
• Odvaha. Svoboda
• Nekonvenčnost
• Originalita
• Skok do nového
• Nevinnost, Čistota, Naivita
• Ztřeštěnost, Nezodpovědnost, Pošetilost
• Bezstarostný člověk
• Hravost, Kreativita
• Nejvyšší důvěra
• Nezávislost

Takové významy v sobě nese Tarotová karta blázen. Jak je vidět, nepovažuje bláznovství za něco velmi negativního, ale spojuje jej s množstvím pozitivních významů.

Slovo blázen si tedy můžeme spojit, jak jsem již ukázal, s pozitivními významy. Ale pro některé lidi v sobě bláznovství nese něco negativního. Člověk, který se nechce podřídit obvyklým normám, který se nějakým způsobem odlišuje, je jiný či dokonce divný. 

Záleží na každém člověku, s čím si to spojí. Lidé xenofobní, nesnášenliví, případně primitivní, budou odlišnost považovat za něco nežádoucího. Ale člověk, který vnímá důležitost rozmanitosti, si bude bláznivé odlišnosti vážit.  Jak se ukazuje v přírodě, to, co výrazně posiluje celek, je právě rozmanitost, nikoliv uniformita. 

A potom je zde ještě jedna otázka: co už je v normě a co je mimo, co už patří bláznům? A kdo ty normy určuje?

Myslím si, že schizofrenici jistou odlišnost přinášejí. Jednak v době akutní nemoci – vidí svět jinak, vidí ve věcech roztodivné významy, vnímají věci, které běžní lidí nevnímají, a podobně. Ale také v době mimo nemoc – pokud je jejich stav horší než minimální postižení (tak nějak podobně to definuje zákon o invalidních důchodech), určitou odlišnost psychiky si podle mne nesou i v době remise. A také mají invalidní důchod a je potom na nich, jak se spoustou volného času naloží. Někteří dělají hudbu, jiní skládají básně a další kreslí.

Ale člověk, který má papíry, že je blázen, by měl hledět, aby byl blázen. Neměl by svou nemoc odmítat, měl by ji přijmout, a třeba právě díky invalidnímu důchodu se odvážit hledat jiný způsob života, který by v sobě ale obsahoval neběžnou hodnotu.

Samozřejmě, prášky mají v podání prastaré psychiatrie srovnat člověka do latě. Ale jak říká můj psychiatr Zahradník – někdy symptomy člověku dokonce pomáhají (například když slyší hlasy, které ho chválí). Vždy by se měla proto podle mne nastavit taková míra medikace, která člověka na jedné straně neumrtví, neznecitliví, ale která mu umožní po většinu času fungovat v realitě. Vždyť ostatně jak uvádějí publikace o psychiatrii, někteří nemocní vzpomínají na okamžiky, kdy žili intenzivně (tedy byli v atace), jako na ty světlé okamžiky.

Jde tedy o to, aby společnost odlišným lidem zajistila jistou úroveň fungování, ale zároveň popřemýšlela o tom, jak jinakosti využít. Někteří psychotičtí lidé již dokázali, že jsou schopni svět obohatit. Matematik John Nash získal Nobelovu cenu a byl o něm natočen film. Básník Ivan Blatný napsal několik sbírek úžasné poezie a vydavatel Martin Reiner nedávno vydal knihu o jeho životě.

Milí čtenáři, nemocní i mocní, v čem jste odlišní Vy? Můžete mi napsat do komentářů pod článkem. A ještě jedna moje stará báseň.

Dítě

Hrej si kamaráde.

Ještě tě otec nespatřil.

Neřekl Ti "dělej to tak".

Kohout neví proč.

Poštolka,jepice, jednorožec,ti taky ne.

Ale táta jo.

Dělali to lidé přesýpacích hodin.

A to není jen tak!

 

Jak využít potenciálu duševně nemocných?

V poslední době se ve společnosti, na sociálních sítích, a také jinde, hovoří o takzvaném základním příjmu. Ten je o tom, že každý jednotlivec dostane od státu určitý garantovaný příjem (v ČR se uvažuje o deseti tisících), a potom už bude záležet jenom na něm, čemu věnuje svůj čas – jestli vydělávání dalších peněz nebo třeba nějaké dobrovolné aktivitě. Poslední dobou uvažuji, že si ještě během studií zkusím zažádat o invalidní důchod. Ten pro mne bude něčím podobným základnímu příjmu. A svůj čas, když zrovna budu stabilizovaný, budu věnovat společenským projektům, dobrovolnictví a podobně.

Domnívám se, že by bylo dobré, kdyby i ostatní schizofrenici věnovali – v rámci svých možností – nějaký čas dobrovolnictví. Dobrovolná práce nadšenců totiž zajišťuje každoročně služby v hodnotě několika desítek milionů, které potom nemusí zajišťovat stát, a tím pádem ušetří. Samozřejmě - každý by si měl najít takovou oblast, na kterou jeho síla, schopnosti a čas stačí, ale těch možností je podle mne dneska nepřeberně – v neziskovách například od výpomoci v kanceláři po práci pouze přes internet (například Nesehnutí neustále hledá nějaké překladatele). Člověk tím podle mne získá nový zajímavý rozměr svého života, seznámí se s novými lidmi, zapojí se více do reality, mohl bych vymyslet další možné benefity. To, že ho společnost podporuje (i když mnohdy je invalidní důchod mnohem nižší, než aby zajistil důstojný samostatně soběstačný život), jí může duševně nemocný nějakým způsobem vrátit.

Domnívám se, že taková dobrovolnická práce má i význam z určitého spirituálního pohledu. Věřím v cestu karmajógy, tedy v to, že člověk prací, která není věnována osobnímu prospěchu (penězům, moci, slávě) ale místo toho nějakému širšímu celku, získává pozitivní body, které se mu v budoucnu vrátí v podobě rozvoje jeho duše. Je to jedna ze základních cest jógy k osvícení, a jogíni píší, že je nejméně nebezpečná – při cvičení jiných typů jógy se člověk může dostat do temnoty svého podvědomí a podobně. Mám takový pocit (jen osobní pocit bez podpory v nějakém textu a podobně), že právě karma jóga může na úrovni ducha pomoci k léčení schizofrenie (věřím totiž v příčinu nemoci v minulých životech).

Samozřejmě, někteří lidé nemají kvůli svému stavu možnost nějak dobrovolničit. I z toho důvodu mám v budoucnu v plánu vytvořit jakýsi komunitní portál o duševních nemocech, ve kterém dám prostor literární, hudební či výtvarné tvorbě lidí s psychózou. Přispěvatel pp mi jednou osobně řekl, že mezi duševně nemocnými se podle něj skrývá jakýsi veliký kulturní potenciál. Osobně se domnívám, že my takto nemocní vidíme svět jinými očima než takzvaní normální lidé. Proto si myslím, že portál obsahující naši tvorbu může obohacovat i mnohé návštěvníky takového webu z řad zdravého publika.