pondělí 22. září 2014

Čeští vědci objevili nový způsob testování schizofrenie



Dosud neexistoval způsob, jak přesně určit přítomnost schizofrenie u pacientů. Psychiatři se většinou spoléhali pouze na informace, které o sobě sami pacienti uváděli (informace o svých bludech, problémech a podobně). Dále už existovala jen velmi náročná technologie na měření dopaminu v mozku. S novinkou ale nyní přišli výzkumníci z českého Národního ústavu pro duševní zdraví. K měření využívají počítačové hry Unreal Tournament. 

Vědci zjistili, že myši s uměle navozenou schizofrenií hůře nacházely cestu ven z bludiště a hůře se vyhýbaly nebezpečné zóně. Posléze vědci zjistili, že tyto problémy se dají nalézt i u schizofreniků. A upravili počítačovou hru tak, aby se v ní mohly projevit nedostatky práce mozku pacientů.

V prvním testu měli schizofrenici podle dosavadních testů zhruba o 20 procent horší výsledky a ve druhém kole byli dokonce dvakrát až třikrát horší. Podle vědců je to dáno tím, že lidé se schizofrenií mají mimo jiných symptomů také deficit v prostorovém učení a v paměti. Podle výsledků testu dokáží vědci posoudit budoucí prognózu onemocnění. Technika umožní diagnostiku schizofrenie a také půjde použít na testování účinnosti psychiatrických léků.

středa 17. září 2014

Reforma zamrzla!

Otevřený dopis předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi a ministrům


Přípravy slibované reformy psychiatrické péče v letošním roce stagnují. Představitelé organizací i jednotlivci sdružení v Platformě pro transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR proto odeslali 15. září předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi otevřený dopis, ve kterém vyjadřují nesouhlas se současným vývojem reformy psychiatrické péče a požadují vypracování Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním.

„Reforma zamrzla. Shodují se na tom jak členové pacientských a rodičovských organizací, tak poskytovatelé terénních služeb pro duševně nemocné. Zástupci pacientů i rodinných příslušníků měli být už na konci loňského roku jmenováni do pracovních skupin pro tvorbu strategie reformy na ministerstvu zdravotnictví. Do dnešního dne se to nestalo," říká ředitel Fokusu Praha Pavel Novák.

„Systematickou transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním nelze realizovat v rámci jednoho ministerstva. Pro dosažení tohoto cíle je nutná koordinovaná spolupráce na úrovni vlády. Pokládáme za nezbytné, aby skutečně vznikla Národní skupina pro transformaci sytému péče o lidi s duševním onemocněním, která zpracuje Národní plán péče o osoby s duševním onemocněním," píší mluvčí platformy v otevřeném dopise adresovaném také ministrovi zdravotnictví MUDr. Svatopluku Němečkovi, ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové a ministrovi pro lidská práva a rovné příležitosti Mgr. Jiřímu Dienstbierovi.

Dopis apeluje na vládu, aby nepromarnila příležitost reformovat systém péče o duševně nemocné. „O reformě se sice mluví, Evropská komise souhlasí s dotacemi, ale přípravy realizace se neustále zpomalují", konstatuje psychiatr Ondřej Pěč, jeden z mluvčích platformy. Příklad využití tzv. Norských fondů podle něj ukazuje na reálné riziko, že se dotační prostředky rozplynou v nesystémových investicích do vylepšování stávajících léčeben. „To je, jako bychom před koupí nového vozu zaplatili generálku autu, které je již dvacet let staré a stejně nesplňuje ani technické normy ani současné požadavky na komfort i způsob řízení," zdůrazňuje Jan Jaroš, výkonný ředitel občanského sdružení KOLUMBUS, které sdružuje uživatele psychiatrické péče. „Rodiče duševně nemocných požadují zákon na ochranu duševně nemocných, který se ve vyspělých státech velmi osvědčil," říká Jana Poljaková.

Platforma pro letošek také zrušila plánovaný každoroční happening ke světovému dni duševního zdraví. „Už nechceme postávat před ministerstvy a tvářit se, že vedeme dialog. Reforma je na bodu mrazu. Požadujeme, aby vláda konečně aktivně zahájila reformu psychiatrické péče!", říká Pavel Novák, ředitel největší organizace poskytující komunitní služby pro lidi s duševním onemocněním.

Platforma pro transformaci péče o lidi s duševním onemocněním je seskupením zástupců odborných společností, poskytovatelů služeb, pacientských a rodičovských organizací i jednotlivců. Cílem platformy je řešení neutěšené situace v oblasti péče o lidi s duševním onemocněním v České republice.


Kontakty:
Mluvčí platformy a signatáři otevřeného dopisu
Pavel Novák – ředitel Fokusu Praha - 777 800 381
MUDr. Ondřej Pěč - 603 429 321
Jan Jaroš – ředitel občanského sdružení KOLUMBUS - 774 279 350
Mgr. Jana Poljaková – za organizace rodinných příslušníků pacientů - 777 240 504

pondělí 15. září 2014

Schizofrenie a zákazy 2



Nyní se podívám na druhou část otázky – co mají schizofrenici dovoleno, přestože jim v tom může bránit nevzdělaný psychiatr? Hlavní je to, že schizofrenici mohou být aktivní, jak chtějí. A naopak, je to pro jejich psychiku prospěšné, než kdyby byli pořád doma a nic nedělali. Myslím si, že v takových okamžicích duše člověka jakýmsi způsobem zahnívá. A má čím dál tím méně energie.


Mohou pracovat. Dokonce jsou někdy pracovní pozice vytvořené přímo pro ně. Obecně se dá říci, že často zaměstnavatelé hledají tzv. OZP (tedy technicky de fakto lidi s invalidním důchodem), protože na ně dostávají dotace a podobně. Někdy hledají přímo schizofreniky, tak jako ve dvou chráněných dílnách v Praze a v Brně. Právě práce může dát životu řád, a nakopnout tak jeho psychiku.


Podobně mohou posloužit i dobrovolnické aktivity. Člověk tím, že se někde prakticky uplatní a dostává za svou práci pozitivní vazbu, může jenom získat - často se jeho psychika zlepšuje. Také bydlet může schizofrenik kde chce, a záleží na něm, kde je mu nejlépe. Někdy se může cítit schizofrenik nejlépe s rodiči, někdy má dost síly na to, aby bydlel se svým partnerem, v některých místech existují i chráněná bydlení.


Řekl bych tedy na závěr, že schizofrenik by měl mít co nejvíce svobody tam, kde to jde, ale měl by si dávat dobrý pozor na to, co je problematické (alkohol, drogy…).

čtvrtek 11. září 2014

Tvorba: Jak Bartek - básně

Na Facebooku jsem narazil na dalšího zajímavého autora s psychickou poruchou, Jana Bartka. Přináším proto některé jeho básně.

Táto jak úzkost bolí

Má úzkost víš
Pojď přisedni blíž
Já říkám že s ní
Nikdy se nedomluvíš
O dnech bez ní sníš
O ní bez ní sníš

Přes den ty
Večer ona
Zabydluje se ráda
Ve vnitřnostech těla
Ale duše má je jen tvá
Důvěřuj jenom tvá

Děti mé
Děti tvé
Má Marie
Si hrají
Viď krásně se smějí
A jak krásně se smějí

Dokud žiji
Jí nedaruji
Jejich dětské hrudi
Však už se na ní ptají
Táto jak úzkost bolí
Táto jak bolí


 Cítím se sám

Úzkost hruď svíjí
Jako klubko zmyjí
Hruď náručí obejme
Až slza vytryskne

Tu bolest znám
Ústa dokořán
Tu bolest znám
Cítím se sám

Mé děti si hrají
Snad bolest mou
Oči nevnímají
Dech se tají

Má tvář
Mé ústa
Smutek kryjí
Póza předstírání


Je v mém těle jed
Ona pije mi krev
Je v mém těle jed
Mám jí plný zuby
Ona že musí
Že zas trpí hlady

Já už nevím kudy
V mém těle chodí
Podpatky do masa boří
Co postavím mi zboří
Blízcí slzy roní

Dělá prý co umí
Vždy do kolen tě srazí
Ty lížeš si rány
V dlani je kryji
Polykám aby ochably její síly
 


Zde je i jedna jeho písnička. 

¨

Zde je jeho profil:
Dobrý den,
nemyslím si,že mám nějak slibný hlas ke zpěvu, a už vůbec né k poslechu.
Nikdy jsem se neučil hrát na kytaru a neznám ani jeden akord.
Jsem neschopný podle sluchu naladit kytaru a struny neměním dokud neprasknou.
Má gramatika je ostudná a mé rýmy jsou spíše nerýmy.
Poezie bez pravidel, slovní zásoby. Písně nebo raději recitace za doprovodu úderů do kytary.
A přesto existuje jakási tvorba čehosi, kde hraji a zpívám své básně.
Jmenuji se Jan Bartek(24.9.1981) a toto je má tvorba, způsob, jakým já se vyrovnávám se svou nemocí.

pondělí 8. září 2014

Schizofrenie a zákazy 1



Někteří psychiatři mohou nemocným zakazovat všelijaké věci, a to mnohdy opravdu nesmyslně. Člověk se schizofrenií má možnost žít skoro stejným životem jako zbytek většinové populace a doktor či sociální pomocník by mu k tomu měl dopomáhat. Samozřejmě jsou zákazy, které smysl mají. Proto napíšu sérii dvou článků o tom, co by schizofrenici dělat neměli a co dělat naopak mohou. Začnou tím horším – tím, co by schizofrenici dělat neměli.


Základní oblastí zákazu a možná skoro jedinou, jsou drogy. Sem patří jak klasické tvrdé (pervitin, heroin) či lehké (marihuana, LSD) drogy, tak bohužel i některé další látky. K nim určitě patří alkohol a asi smůlou je to, že i některé příliš psychoaktivní látky. Tedy silný čaj, silnou kávu, energetické drinky a podobně. Pokud má poslední zmíněné občerstvení rád, dá se to vždycky nějak nahradit. Pytlíkové čaje neobsahují skoro žádný tein (onu škodlivou látku) a mohou být někdy i velmi dobré. Potom jsou i bylinné čaje, rooibos a podobně. Káva se dá nahradit Kapučínem či Meltou. Bohužel energetické drinky náhradu nemají, snad jen možná Coca Cola či Kofola.


Z látek, které jsou obecně považované za škodlivé, jsou pro schizofreniky naopak povolené cigarety. Dokonce se říká že valná většina schizofreniků kouří. Ale i za koužení cigaret se platí, byť ne zrovna schizofrenií. Cigarety způsobují rakovinu a obecně škodí celému tělu. Záleží potom, kolika let se člověk chce dožít a jak chce prožít své stáří, jestli v síle nebo v nemoci. Je ale spousta technik, jak kouření omezit či zrušit. Já sám kouřím, ale snažím se cestou pomalého snižování množství cigaret za den kouření omezit.


pondělí 1. září 2014

Schizofrenie a invalidní důchod



Dostal jsem na schizofrenii invalidní důchod 1. Stupně. Částka, kterou měsíčně dostávám, je celkem pěkná, takže mám určitý příjem zajištěný. Vede mne to k větší jistotě, kdybych neměl žádné peníze a nemohl sehnat práci, bylo by to pro mne psychicky velmi neblahé. Domnívám se, že invalidní důchod na schizofrenii není moc velký problém získat. Rád bych proto v tomto článku přinesl několik svých zkušeností s jeho získáním.


Dlouho jsem se rozmýšlel, kde chci po dokončení studií zakotvit. Brno je sice pěkné místo s bohatými možnostmi, co ve volném čase dělat, ale větší klid a harmonie je podle mne na venkově. Proto jsem se rozhodl, že budu žít ve své rodné vesnici na severní Moravě. Ale severní Morava má jeden problém – je zde práce skoro jenom v technických oborech, nikoliv v humanitních, sociálních a podobně. Proto jsem začal uvažovat, jak si zajistit finance.


Napadlo mne, že si seženu různé menší úvazky pro práci z domu a z těch poskládám obživu. Samozřejmě jedním z těchto menších zdrojů mohl být i invalidní důchod. Proto jsem se s touto otázkou obrátil na svého psychiatra, a ten mi poradil, jak postupovat. A tyto informace rád přinesu i Vám.


Nejprve je potřeba zajít si na českou správu sociálního zabezpečení v místě svého bydliště, a tam podat žádost. Musíte doplnit materiály dokumentující předchozí práci či studium (i to je pro pozdější výpočet důchodu důležité). Následně Vám zašlou žádost o zdravotní dokumenty, které informují o nemoci a jejím stavu. Na jejich vytvoření se obvykle podílí psychiatr spolu s praktickým lékařem.


Poté několik měsíců čekáte. Nejprve Vám musí posudkový lékař české zprávy sociálního zabezpeční určit stupeň invalidity. Ty jsou celkem tři, kde první je nejnižší a třetí nejvyšší. První stupeň je pro ty, kterým poklesly pracovní schopnosti o celkem 30 až 45 procent, tento stav charakterizuje zákon takto: „značně snížená úroveň sociálního fungování, jediná ataka nebo ojedinělé ataky, po které/kterých přetrvává reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit narušen.“ Druhý je určen s těmi s poklesem o 50 – 60 procent, charakterizuje se takto: „častější ataky, mezi atakami přetrvává závažná reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit podstatně narušen.“ Třetí je tedy pro ještě horší stavy, než druhý. Jiným označením jde o plný invalidní důchod.


Pokud jste měli více než jednu ataku a do nemoci se vracíte pravidelně, je velmi pravděpodobně, že nějaký stupeň invalidního důchodu dostanete. Někde na internetu jsem se dočetl, že z 8 tisíc žádostí dostane invalidní důchod 6 tisíc lidí. Poté, co Vám posudkový lékař určí stupeň postižení, čekáte už jen na sídlo ČSSZ v Praze, aby Vám spočítali, kolik peněz přesně máte dostat. To je proces, do kterého nevidím, podle jakých metodik se to nepočítá. Každopádně za několik měsíců Vám přijde dopis s přesně určeným invalidním důchodem a pak pár dní na to i peníze – a to peníze za každý měsíc od doby, kdy jste si o důchod požádali.