pondělí 24. února 2014

Web Vyléčte se

Našel jsem docela zajímavý web, ve kterém autorka píše o svých zážitcích při snaze o alternativní léčbu schizofrenii. Tento web najdete na stránce: http://vylectese.webnode.cz. Přináším z tohoto webu výběr některých zajímavých článků.

Co jsem také pochopila o hlasech a jak Vám to může pomoci

Ono pochopení je vlastně prosté. Bude Vám to připadat banální. Hlasy jsou programy v naší hlavě a potlačené pudy. Já jsem během výchovy přijala program “nejsem dost dobrá” a opravdu silně jsem mu věřila. Během života jsem dělala všechno proto, aby mi někdo řekl, jak jsem dobrá, ale stále to nestačilo. Trik je v tom, že to nikdy stačit nebude. Takový program je perpetum mobile. Čím více s ním bojujete, tím více Vás ovládá. Až se to jednou zhroutilo a já jsem se propadla do alternativní reality hlasů, kde mě všichni dobří lidé milovali a já jsem byla ze všech nejlepší a naprosto dokonalá. Řešením je podívat se na to, co jsem si to během ataky vytvořila za svět. Možná to je něco, o čem bych se ani neodvážila snít. A jak odlišný to byl svět od té “skutečné” reality tam venku.

Důležitá je i cesta, jak jsem se k tomuto poznání dostala. Nevedla přes přehnané úsilí, nelámala jsem si hlavu nad tím, čím by to tak asi mohlo být, jen jsem se snažila být otevřená a laskavá. Někdy je ten největší krok přiznat si, že jsme zranitelní a mít se stále rád.
Myslím, že takové pochopení, které jsem v úvodu označila za banální, je velká věc. Tedy aspoň pro mě byla. Když ty své programy objevíte a laskavě a vědomě se na ně podíváte a přijmete je jako součást své minulosti, stanou se velké věci. Zjistíte, že už nejsou.
 

(Sebe)Přijetí

Důležitým tématem je i přijetí situace takové, jaká je a přijetí sebe sama se všemi svými chybami a nedokonalostmi. Mou velkou chybou po první atace bylo, že jsem se snažila téma schizofrenie naprosto vytěsnit ze svého života. Říkala jsem si, že to byl omyl. Omyl byl chtít vše navrátit do doby před atakou a žít přesně tak jako dřív.

Nachladíte se proto, že jste se vystavili velkému chladu, které vaše tělo není schopné zvládat. Duševní onemocnění přichází proto, že člověk žije v situaci, která je dlouhodobě neunesitelná. Potom stačí nějaký spouštěč a dlouhodobě oslabená psychika se dekompenzuje do nějakého nezdravého projevu. 

Spuštěč je však jenom spuštěč a ne příčina nemoci. A i slovo nemoc v sobě obsahuje to, že “nemůžete” dál. Důležité je podívat se na věc z ptačí perspektivy a najít směr, kam vás to vše vede. Možná, že v malém měřítku Vám to nedává smysl, ale  zkuste najít něco, co má být výsledkem. Mě hlasy “vedly” například k tomu, abych se lépe oblékala, snažila se najít přátele a byla celkově společenštější. Samozřejmě, že v akutní fázi nemoci to bylo naprosto nemyslitelné, byla jsem plachá a nesebevědomá, ale teď když jsem stabilizovaná zjišťuji, že se s lidmi setkávám velice ráda a sama vyhledávám příležitosti, jak si najít více přátel, a docela se mi to daří. Oproti mému dřívějšímu stylu života je to velká změna.

Snažte se s laskavostí pochopit, proč se Vaše psychika dekompenzuje do schizofrenie. Kde jste se ocitli v podobné situaci, kterou Vám navozují hlasy? Má to nějaký vzorec? Smyslem není se ve všem “šťourat” a analyzovat do všech možných úrovní a širokých souvislostí, ztratili byste v tom. Smyslem je pochopit vše z ptačí perspektivy, laskavě to přijmout, a tím uzdravit. 
Opatrně se podívejte také na to, před čím jste si utekly do “alternativní reality”, kterou jste si stvořili ve své hlavě. Možná to bude něco bolestného, co jste zažili. Zkuste to s laskavostí přijmout jako součást vaší minulosti. Možná k Vám časem přijde i pochopení toho, proč se to stalo. Do těchto náhledů do své psychiky se však pouštějte, až se na to budete cítit a dělejte malé krůčky. I malé uvědomění si něčeho může přinést změny v mnoha oblastech vašeho života. Pokud budete spěchat dojde Vám brzy dech.

úterý 18. února 2014

Kultura a duševní nemoci

V tomto článku chci udělat krátké shrnutí toho, co se v průběhu roku děje v kulturní oblasti, která nějak souvisí s duševními nemocemi. Jaké kulturní akce pořádají psychiatrické léčebny, jaké akce pořádají sdružení podporující duševně nemocné a podobně.

Možná největší a nejznámější akcí je hudební a divadelní festival Mezi ploty. Ten se koná v areálu bohnické psychiatrické léčebny. Slyšel jsem, že jediné pivo, které se tam smí čepovat, je nealkoholické. Poprvé se tento festival konal v roce 1992 a jeho cílem je přiblížit duševně nemocné běžným lidem (tyto dvě skupiny se tak na festivalu potkávají). Tato akce se většinou koná ke konci května.

Psychiatrická léčebna Bohnice ale hostí ještě jeden festival, a to multižánrový festival Babí léto, který se obvykle koná v září. Dříve jej pořádalo kulturní sdružení Unijazz, v roce 2013 se konal již čtvrtý ročník pořádaný samotnou nemocnicí. Program je hodně poskládán z místních zdrojů, jeho součástí tak jsou terapeutické dílny, komentované procházky, infocentrum, přednášky pro veřejnost, prezentace volnočasových aktivit, léčeben a neziskových organizací, výtvarná dílna a podobně. Součástí je ale také hudební a divadelní stage.

10. října je mezinárodně vyhlášen jako Den duševního zdraví. A u této příležitosti se konají mnohé akce. Brněnské sdružení Práh pořádá několikadenní festival plný přednášek, dále se v jeho rámci konají vernisáže, divadelní představení a vernisáže. V několika městech najednou (České Budějovice, Děčín, Chrudim, Rožnov pod Radhoštěm, Hradec Králové,...) probíhá od září do 10. října festival Týdny pro duševní zdraví. Cílem festivalu je mimo jiné zvýšit toleranci veřejnosti k duševně nemocným. Program je podobný festivalu v Brně, navíc je v něm například prohlídka psychiatrických zařízení.

Také existuje několik klubů, které mají nějaký program v průběhu celého roku. V Brně je to například Kavárna Práh patřící výše zmíněnému sdružení, v Praze se konají menší akce také v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Další zajímavé místo je v Praze Café na půl cesty, kde probíhají hudební jamy, koncerty a podobně.

úterý 11. února 2014

Rybí tuk pomáhá léčit schizofrenii

Občas se dá zaslechnout zpráva, že rybí tuk (omega-3 mastné kyseliny) pomáhá léčit schizofrenii. V následujícím článku chci přinést bližší informace o tomto aspektu rybího tuku. Našel jsem na internetu osobní příběh jednoho schizofrenika a našel jsem k tématu také některé vědecké zprávy.

Článek o ozdravné funkci rybího tuku na schizofrenii přinesla Kendra Imann na americkém nezávislém portálu Independent. Napsala o Anne a jejím čtyřicetiletém synovi trpícím schizofrenií. Anne se na internetu dočetla o výzkumu, podle kterého může rybí tuk pomoci právě takovým způsobem. K práškům, které její syn užíval, mu přidala velké množství rybích omega-3 mastných kyselin. Od té doby se jeho stav začal zlepšovat každým dnem. Předtím trávil dlouhé hodiny doma, od této změny začal hrát golf, chytat ryby a podobně. Doktor mu dokonce kvůli tomuto zlepšení snížil množství užívaných klasických antipsychotik.

Kendra Imann ve svém článku zmiňuje také některé výzkumy na toto téma. Například podle dvou studií zlepšuje rybí tuk příznaky schizofrenie o více než jednu čtvrtinu. Podle doktora Malcolma Peeta to ale v žádném případě neznamená, že by mohly omega-3 mastné kyseliny plně nahradit psychotika. Doktor Basant Puri ale provedl výzkum na pacientovi, který nebral klasická antipsychotika. I jeho stav se v rámci šesti týdnů rapidně zlepšil. Podle jeho výzkumu může tato služba rybích tuků fungovat možná kvůli tomu, že mozkům pacientů chybí některé polynenasycené mastné kyceliny, které obsahuje právě výtažek z ryb.

Více potrvrzená je ovšem hypotéza, že rybí tuk může pomoci ještě zdravým mladým lidem s rizikem na propuknutí poruchy, aby se to v jejich případě nestalo. Na toto téma jsem našel hned několik zajímavých článků.

Jak píše například Medical News today, užívání omega-3 mastných kyselin s sebou nese mnohem více pozitiv v porovnání s riziky, kterých je minimum. Podle výzkumu, který byl uveden na stránkách NCBI, mají lidé trpící depresí i schizofrenií snížené množství omega-3 mastných kyselin v krvi. Podle stejného článku 5 z 6 výzkumů s kontrolovaným placebo efektem ukazuje, že tyto kyseliny dobře působí při léčbě schizofrenie v kombinaci s antipsychotiky. A navíc je rybí tuk užitečný i při dalších typech duševních potíží. 
 

pondělí 3. února 2014

Moje idea: Komunitní portál o duševních nemocech

Již v jednom minulém článku jsem představil svůj nápad -založit komunitní portál pro duševně nemocné. Nyní bych rád představil, co si pod takovým webem představuji a co pro něj mohou udělat čtenáři, pokud by měli zájem se přidat.

Komunitní médium je specifický druh média. Jedná se o časopis, rádio nebo televizi, která je věnovaná lidem z jedné komunity, To znamená buď lidem, které spojuje společné geografické sídlo (například rádio pro jedno malé město), nebo nějaký společný zájem(například křesťanké Rádio Proglas). Není vytvářené profesionálně zkušenými novináři a mediálními byznysmeny, je vytvářené právě lidmi z té jedné konkrétní komunity. Ti mají do svého vlastního média co nejotevřenější přístup, mohou se tak na něm podílet různými způsoby. A měli by mi silný pocit, že je to právě 'jejich časopis/server/rádio/...'

A projekt, o kterém do budoucna uvažuji, by mělo být právě komunitním médiem – serverem pro všechny duševně nemocné. Neměl by být zaměřený jen na jednu duševní poruchu, ale na jejich široké spektrum. Tvořit by jej měli sami duševně nemocní, a to podle svého zájmu – určitě dostanou prostor všichni amatérští umělci s nějakou diagnózou duševní poruchy. Další nemocní, kteří mají nějaký silný koníček(zde mne napadá třeba Jiří Láska a jeho amatérské rozhlasové vysílání, jiného člověka může zajímat třeba politika) by měli mít možnost psát o svém koníčku. A prostor dostanou také sociální služby pro tyto lidi(například reportáže ze dnů duševního zdraví) a také politika v této oblasti(konkrétně jak a kam se posouvá transformace péče).

Pokud tedy máte zájem se na mém projektu podílet, můžete mi pomoci s jeho rozjezdem. Potřebuji informace o duševně nemocných, kteří něco vytvářejí(hudbu, literaturu, výtvarno apod.), informace o takových duševně nemocných, které něco velmi silně zajímá a dokázali by o tom kvalitně psát. Pokud o někom takovém víte, napište mi na mail Salamon.Petr@gmail.com. Napište mi tam ale i v případě, kdy o ničem takovém nevíte, ale měli by jste zájem být v přípravném týmu takového projektu.

čtvrtek 30. ledna 2014

(Tvorba) Venca Vohlej: Punk a Básně

Venca Vohlej je punkáč, co trpí histonskou poruchou osobnosti a depresí. Můj zamyšlený projekt média pro duševně nemocné by se neměl zaměřovat jen na schizofreniky, ale měli by tam dostat prostor i lidé jinými duševními poruchami. Jsem proto rád, že můžu představit tohoto autora. Ale musím dodat poznámku: schizofrenici by v žádném případě nemělí pít alkohol...

Panenka v posteli
panenka v posteli.v posteli mám panenku,připomíná vlastu,vypadá jak z plastu,oteklá gumová z chlastu.v posteli mám milenku,připomíná lenku,na hlavě hadrovou čelenku,,to vyžrala víc než sklenku..v posteli mám panenku,připomíná mařenku,furt šlukuje stařenku nebo mariánku,v posteli mám panenku připomíná madlenku,ta dělá mi švadlenku.v posteli mám blanku připomíná hanku,vlasy nosí do copánku,tahám za něj ve spánku,nádává pak po ránku,v posteli mám panenku připomíná panenku,v posteli mám ba barbínku to mám haldy po vínku prominte dlouhou připomínku napsanou při pivínku:))

Mé poznámky ve škole
Při hodiné výtvarné výchovy vypil spolužačce vodu(byla odpoledka já dobéh z piva žahnul její kelímek na śtětec s vodou a kráva řvala a bonzla.O hodině fyziky dal spoluźačce elektrickou ránu leidedenskou lâhvî a nemá gumu.Na braném pochodu pije se spoluźâky čaj s rumem.Při příchodu do třídy trefil učitelku mokrou houbou.Neustále píše zamilované psaníčka a ješté s pravopisnými chybami.Má počmáraný penál s nápisem sex a propagací zbraní.(sex pistols)kouřil o přestávce na toaletě a vyryl tam hákový kříž(škrtlej)ešté že zástupce znal jinak 3 z mravu.

Poznamenat
Chtěl bych jen poznamenat,že mnozí chtějí něco znamenat,chtěl bych jen poznamenat že mnozí chtějí se vyznamenat, chtěl bych jen poznamenat že mnozí jsme čímsi poznamenaní,chtěl bych poznamenat že téměř všichni dostali poznámku,chtěl bych jen poznamenat že mnozí si chtějí vše zaznamenat,chtěl bych jen poznamenat kdo ví co je znamenité? Chtěl bych jem poznamenat říkanku z dětství hovno prdel kamení to je naše znamení. Chtěl bych jen poznamenat věřím v zvěrokruhu znamení,chtěl bych jen poznamenat poznamenujte si to.......

pondělí 27. ledna 2014

Uzdrav se knihou?

Kdysi jsem při brouzdání internetem narazil na článek jedné paní, která se prý vyléčila ze schizofrenie díky čtení Bible. Nevěnoval jsem tomu příliš pozornosti, protože podle mne léčba duše musí být mnohem komplexnější, ale zároveň jsem tuto možnost nepopíral. Nicméně v poslední době jsem narazil na jeden článek, podle kterého je možné léčit psychiku čtením vybraných knížek.

Zprávu o tomto způsobu léčby přinesl v jednom článku portál Svět literatury. „V roce 2003 si doktor Neil Frude všiml, že někteří pacienti, frustrovaní dlouhou dobou čekání na léčbu, v tomto mezidobí četli knihy. A mezi nimi začal pozorovat, že čtení u pacientů s depresemi hromadně pomáhá,“ napsal autor zmíněného článku na literárním portálu. Vědci chtěli objevit způsob léčby depresí, který by byl co nejméně náročný na délku léčení a zároveň měl co nejméně nežádoucích účinků. Proto se rozhodli vyzkoušet právě četbu – a v rámci britského National Health Service začaly být lidem s mírnou či střední depresí předepisovány knihy. Podle zmíněného serveru jim toto čtení knih prokazatelně pomáhá.

Dokonce jsem se dočetl, že existuje i tzv. Hagioterapie. V ní jde zejméne o léčbu prostřednictvím čtení Bible. Jde ovšem o mnohem komplexnější léčbu. Jak je napsáno na českém portálu Hagioterapie.cz, „Cílem hagioterapie je proměna (očištění) dysfunkčních vzorců chování, prožívání a vztahování se ke světu cestou kladení otázek po existenciálách spojených s transcendentnem. Při tom se vychází z předpokladu, že se v této oblasti životní příběhy člověka a příběhy Bible vzájemně interpretují.“ Jak autoři webu píší v jednom článku, je hagioterapie užívána i v psychiatrické léčebně v Bohnicích při léčbě zejména závislostí a také pro léčení pacientů s neurotickými poruchami či poruchami osobnosti.

Na portálu Osel.cz jsem se dočetl o jiném zajímavém způsobu léčby jednoho z příznaků schizofrenie - konkrétně hlasů. 16 schizofrenikům vytvořili avatara podle jejich hlasu - jeho grafickou podobu - a následně s nimi skrze tento hlas promlouval terapeut. Někteří se díky tomu zbavili hlasů úplně, jiným se zmírnilo utrpení, které z těchto hlasů pochází (když jim říkají, co mají dělat, a podobně).

Jiný zajímavý způsob léčby nastínil protagonista českého new age Vlastimil Marek. Podle článku na jeho blogu stačí, aby nemocní poslouchali jednoduché hudební nástroje jako jsou didžeridů, buben nebo dešťová hůlka. V článku ale trochu diferencuje mezi schizofrenií a psychospirituální krizí, když píše, že se často stává, že psychospirituální krize je mylně diagnostikovaná jako schizofrenie.

pondělí 20. ledna 2014

Jak se chovat ke kamarádovi, který se právě vrátil z psychiatrické léčebny

Kamarádka se mne zeptala, jak se chovat k jejímu kamarádovi, který byl uzavřen v psychiatrické léčebně, až se z nemocnice vrátí. Myslím si, že je to docela zajímavý dotaz, který si zaslouží i samostatný článek na mém blogu.

Osobně nemám rád, když ze mne někdo dělá více nemocného, než jsem. Když se mi někdo snaží ulehčit práci nebo odebrat dobrovolné úkoly, jen proto, že jsem schizofrenik. Myslím si, že tak jako ostatní schizofrenici jsem schopen sám posoudit, na co stačím a na co ne. Obecně si myslím, že by se lidé neměli k pacientovi chovat s nějakým velkým ohledem k jeho zdraví, protože pochopitelně mu tím tu nemoc připomínají. Nemoc, se kterou se mezi atakami (pokud člověk není nejtěžší případ, kterých je něco kolem jedné třetiny) dá normálně fungovat, aniž by si ji člověk nějak zvlášť uvědomoval.

Je zde ovšem zároveň možnost, jak takovému člověku pomoci, pokud nám na něm záleží hodně. Jde o to, že člověk po nemoci by se rád navrátil do běžné společnosti, ale má to o něco ztížené – kvůli tomu, že byl dlouho mimo, vypadnul z některých aktivit, neví přesně, co se dělo, co se bude dít, kam se kdy půjde apod. Vždy to tedy trvá nějaký čas, než se pacient vrátí do běžné sociální reality. A kamarádi by mu s tím mohli pomoci – jednak s ním chodit do jeho oblíbených podniků (čajovny, kavárny, hospody) a snažit se o komunikaci – jen je třeba si uvědomit, že právě návrativší se z šedé nemocnice nemá moc o čem povídat. A nebo ho zvát na ne příliš hlučné či stresující akce, kde se sejde i více lidí.

Pochopitelně by ho měli podporovat ve věci, která je pro další zdraví velmi důležitá – aby už vůbec nepil alkohol a nekouřil marihuanu, natož nějaké těžší drogy. Pokud by nemocný nebyl spokojený se svým doktorem a omezeními, která mu doktor klade (mimo již zmíněná, všechna ostatní jsou totiž podle mne blbosti, k rekonvalescenci stačí tři týdny a ne rok), je vhodné říci, že psychiatři jsou velmi rozliční s velmi rozdílnými přístupy, a že má libovolnou možnost změnit si doktora a zkusit tak někoho jiného.

Ještě mne napadá to, že lidé by se neměli příliš zabývat mimikou duševně nemocných - tu totiž často nemusí mít plně pod kontrolou. Dál už mne moc věcí nenapadá, možná mne něco napadne v budoucnu.