čtvrtek 9. ledna 2014

(Tvorba) Michal Zemánek: Mini scénář Austrálie

Optimistická hra o dvou dějstvích a pěti obrazech z prostředí psychiatrie, jak ji neznáme.

Osoby a obsazení:
manželka pana primáře také paní primářka
pan primář
1. pacient Pavel
2. pacient Mirek
3. pacient Michal
zákazník

1. obraz

manželka pana primáře: Na tu dovolenou na té tvoji vysněné jachtě nikam nepojedu.
Bez toho je to všechno jen tvůj výmysl. A kdo se bude starat o dům a o léčebnu?
Snad si nemyslíš, že to budu za tebe všechno žehlit.
pan primář: Na jachtu pojedu třeba až do Austrálie, jen když se ti tam nechce.
manželka pana primáře: A kdo ti bude prát a žehlit?
pan primář: Pacienti.
manželka pana primáře: Cha, cha, cha.

2. obraz

Sezení s pacienty - terapie
1. pacient: Ticho, ticho pan primář má pro nás návrh.
pan primář: Co kdybychom se ve vlastní režii s částečnou pomocí města postavili jachtu
s kterou bychom po Dunaji mohli vyplout až na širé moře?
2. pacient: Já se bojím klokanů.
3.pacient: To nám bude někdo vařit?
1. pacient: A kdo nám bude uklízet?
pan primář: Tak co, hoši, necháte mě v tom?
paní primářka A co bude s léky a s léčebnou?
pan primář: Místo léků bude úklid na lodi, místo terapie bude práce na lodi.
3. pacient :A kam pojedeme?
pan primář: Až za modravé dálky, až do Austrálie.
1. pacient: To proto, že se tam paní primářce nechce?
pan primář: Nejenom proto. A jestli to zvládneme, bude léčebna zrušena a z vás budou námořníci
a budeme dopravovat hosty naší lodní společností do Austrálie z našeho a okresního města
na cesty s plnou penzí i bez. Je vám to zcela jasné? Tomu už se nemohu vyhnout,
z toho už se nemohu vykroutit.
pacienti dohromady: To snad ani nikdo nepředpokládá.
pan primář: Tak si plácneme, ale nebude to tak jednoduché.

3. obraz

Jachta
1. pacient: Tak tady je pan primář a chce vám něco říci.
pan primář: Tak, kluci, tady je dřevo, tady jsou matice, tady jsou vruty, tady je plán,
jakož má představa.
2. pacient. A pane primáři, jak byste si to představoval.
pan primář: Tak deset kajut pro služebnictvo a dvacet kajut pro hosty. Je vám to zcela jasné?
3. pacient: Já se bojím klokanů.
pan primář: Kdybych nevěděl, jak jste na tom dobře a čeho jste všichni schopni,
vůbec bych se o vás nezajímal.
1. pacient :Ale my máme dobrou vůli, že ano.
pan primář: Než kohout třikrát zakokrhá, ať je tu nová jachta.

4. obraz
Po třech dnech

1. pacient: Mirku, podej mi to dřívko.
2. pacient: Pavle, podej mi ten štětec ještě jednou.
3.pacient: Ale jak se ta naše loď bude jmenovat?
1. pacient: No přece Austrálie.
pan primář: Jé, vy jste mě výrazně překvapili, tak zítra vyjíždíme.
1. pacient: Kam máme namířeno?
pan primář: No přece do Austrálie.

5. obraz

Na lodí
1. pacient Zase na lodi. Já bych něco jedl.
3. pacient: Tak si chyť třeba ptáka ve větru nebo nějakou rybu. Já si potřebuji vyprat věci,
nemám nic čistého na sebe.
3. pacient: Jsi blbý.
2. pacient: Jsi slepý.
pan primář: Musíme udržet kurz stále na východ.
2. pacient:Já vidím mořskou perlu.
1. pacient: Já vidím mořskou pannu.
3. pacient: A v čem mám spát - v tomhle smradu.
1. pacient: Pan primář říká, že je třeba udržet směr stále na východ.
2. pacient. Já bych něco jedl.
1. pacient. Je tu nějaké horko.
2. pacient. Kdyby tu tak bylo trochu vody na osvěžení.
1. pacient: Vody je tu dost. Podívej se kolem sebe.
pan primář: Já vidím zemi, vidím Sydney.
všichni dohromady: Tak nám se to povedlo, tak nám se to podařilo.

6. obraz

Již tento měsíc vyplouvá loď Austrálie naposled.
zákazník. Prosím máte ještě volné lístky?
1. pacient: Máme pouze jediné volné místo za dvacet tisíc. Ale nějak to uděláme. A kam
byste si to přál? K řece Muray, k Maurům, na Gibsonovu poušť, letní Austrálie,
zimní Austrálie, za klokany.
zákazník: Za klokany
1. pacient Za měsíc tam jedeme znova.
zákazník: Ale tady stála léčebna.
1. pacient: Ale léčebna je zrušena, z pacientů jsou námořníci a pan primář se s paní
primářkou rozvedl a plně se věnuje cestám na nejkrásnější lodí na světě, na Austrálii,
cestám do Austrálie s plnou penzí i bez.

Michal Zemánek
narozen 25. ledna 1968 v Ostravě Michálkovicích, po dokončení základní školy, studoval Stření ekonomickou školu v Ostravě. Po ukončení střední ekonomické školy, pracoval 11 let na PNS jako doručovatel tisku, od roku 2000 docházel do Kofoedovy školy, nyní dochází do Mensany, od šestnácti let se věnuje poezii, doposavad vydal sedm básnických sbírek, Mozaika, Nultá hodina, Dvě strany, Verše za bílou oponou, Osmnáct obrázků, Co mám nejraději, dále Zemánek píše i divadelní hry a skeče z rodinného a psychiatrického prostředí, za všechny jmenujme alespoň Nevšední slavnost, Smuteční slavnost, Večer dvou aktovek - Stůl a Televize, Jak jsem zápasil s větrnými mlýny, O bezcitném lékaři - aneb divotvorný les, Nedělní odpoledne, Austrálie, Koupaliště, Modrý pokoj, Sekaná, Kabel, Velká dáma sportuje, Velká dáme v cukrárně, tyto hry se hrály jen při dnech duševního zdraví. Ve čtrnácti letech onemocněl duševní chorobou, nyní má plný invalidní důchod. Od roku 1995 až do roku 2000 organizoval se svými přáteli literární klub Modrý pokoj.

Žádné komentáře:

Okomentovat