Vybrané vědecké novinky z června 2013

Objevena nová fakta ohledně biochemických drah v mozku

(8. června)

Vědci z Ústavu farmakologie a experimentální terapeutiky na BUSM se zaměřili na klíčové komponenty v mozku, známé jako receptory NDMA. Ty umožňují, aby do mozkových buněk vstupovaly elektrické signály  prostřednictvím kalciových iontů. U schizofreniků fungovaly tyto receptory velmi špatně nebo byly málo aktivní. Vědci zjistili, jak může být jejich funkce posílena pomocí neuroaktivního steroidu "pregnenolone sulfátu" (PregS). Po užití této látky se během deseti minut množství funkčních receptorů zvýšilo z šedesáti procent na sto. Další pokrok v tomto výzkumu může přinést nové metody léčby schizofrenie.

Zdroj:
Medical News Today: Treatment Clues For Schizophrenia Suggested By Neurochemical Traffic Signals

Vědci blíže prozkoumali protein, který se může podílet na nemoci 

(18. června)

Dlouhodobá paměť je poháněna L-typovými kalciovými kanály, které reguluje protein nazvaný RAP1. Vědci v čele s Alexei Morozovem blíže pochopili právě tento protein. Zjistili, že molekula RAP1 zajišťuje regulaci kalciových kanálů. Ty pak díky molekule reagují ve správný okamžik, a nevyskytuje se v nich přílišné množství ruchů. Protože tento komplex bývá spojován s duševními nemocemi, objev umožní dalším vědcům pochopit fyziologické základy takových poruch. Morozov určil jako další výzkumný cíl zjistit, jak je komplex narušen během duševních nemocí. Tak se následně mohou objevit nové léčebné metody.

Zdroj:
Medical News Today: Psychiatric Disorders May Be Linked To Protein Involved In Memory Formation

Široká genetická studie říká: za schizofrenií nestojí žádný jednotlivý gen 

(29.května)

Genové variace s vlivem na biochemické procesy mohou vést k riziku schizofrenie. Zjistili to vědci z institutu Johna Hopkinse s využitím nových metod k analýze genové informace. Jejich výzkum může prohloubit porozumění vztahu mezi geny a nemocí a může vést ke genetickým testům, které přiřadí jednotlivým pacientům ty nejvhodnější léky.

Vědci zkoumali geny několika rodin, ve kterých alespoň dva členové trpí schizofrenií. Konkrétně sledovali změny v neuregulinových signalizačních genech, které řídí signalizaci mezi neurony v mozku. Některé rodiny  s výskytem nemoci tyto genetické změny měly, jiné naopak neměly. A ty, které ji měly, se od ostatních lišily specifickými vlastnostmi psychózy (měli například více halucinací).

Vědci obecně předpokládají, že v příčinách schizofrenie nelze nalézt jednu jednoduchou genetickou formaci. Je podle nich navíc možné, že za každým typem schizofrenie tkví odlišná genetická mutace. A výzkum tento předpoklad potvrdil.

Zdroj:
Medical News Today: Genome-Wide Analysis Suggests 'No Single Genetic Recipe' For Schizophrenia.

Objevil se návrh na nový název nemoci

V rubrice Fórum v časopise Psychological Medicine se objevil návrh na přejmenování schizofrenie na "Psychosis Susceptibility Syndrome" a spolu s ním i argumenty pro toto přejmenování. O novince informoval server Medical news today, ze kterého přebírám a překládám tento článek.

Nový název by se dal do češtiny přeložit jako "Syndrom citlivosti na psychózu". Navrhli ho holandští vědci z Asociace lidí a pro lidi s psychotickou zranitelností. Reagovali tak na dlouhotrvající debatu o nevhodném pojmenování této nemoci.


Důvody pro takové přejmenování

• nový název má vymítit stigma a předsudky týkající se nemoci
• termín schizofrenie je obecně (a zvláště v médiích) spojen s negativními konotacemi
• název je spojen s nedorozuměním, kdy si jej lidé spojují s rozštěpenou osobností, jak ji popisuje například novela Jekyll a Hyde

Japonská Společnost pro psychiatrii a neurologii již dříve navrhla dva jiné názvy, a to Seishin Bunretsu Byo (rozštěpená mysl) a Togo-Shitcho Sho (syndrom narušené integrity).

Jednotlivé části nově navrženého názvu

• psychosis (psychóza): kvůli nerealističnosti bludů a halucinací
• susceptibility (citlivosti na): kvůli tomu, že pacienti nejsou v psychóze neustále, ale v obdobích
• syndrom: podle medicínského slovníku je syndrom "souhrn příznaků a symptomů spojených s jakýmkoliv patologickým procesem, které dohromady tvoří obraz nemoci"

Většina zdravotníků, nemocných a jejich blízkých souhlasí s tím, že by nemoc měla mít nový název. Podle doktora Zahradníka, se kterým jsem minulý rok dělal rozhovor, ale špatnou pověst nemoci nenapraví ani přejmenování.

Zdroj:
Medical news today: Why Rename Schizophrenia With "Psychosis Susceptibility Syndrome"?

Tři drobné rady pro schizofreniky

Na základě vlastních zkušeností jsem se rozhodl doporučit tři konkrétní věci, které mohou schizofrenikům zlepšit kvalitu života.

1. Dobrý výběr lékaře
Psychiatři jsou velmi rozliční. Někteří vycházejí z komunistických základů - pro ně by schizofrenik měl být co nejvíce v klidu doma, nemít moc aktivit a podobně. Pro jiné, zejména mladší, je schizofrenik v zaléčené fázi v podstatě zdravý, a nemají proto důvod ho omezovat v životě. Nejlepší jsou podle mne ti, kteří za nemocí nevidí jen špatnou funkci chemie v mozku, ale spojují nemoc s psychikou pacienta a jejími slabinami. Mně osobně se stalo, že dřívější doktorka mne umístila na tři týdny do psychiatrické léčebny, načež můj nový doktor řekl, že k tomu v podstatě neměla důvod.

Protože psychiatři silně ovlivňují pacientův život, je dobré si dát péči a vybrat toho nejlepší, se kterým bude život nemocného co nejvíce podle jeho představ. Doktoři ovlivňují také rodiny a jejich postoj k nemocnému. Proto si dejte pozor při výběru ambulantního psychiatra, a pokud budete mít pocit, že Vás doktor omezuje, zkuste jej vyměnit. Na internetu fungují servery, které uvádí hodnocení doktorů ze strany pacientů.

2. Krabička na léky
Často se mi stávalo, že jsem si nebyl jistý, jestli jsem večer užil prášek, a je proto možné, že jsem je zapomněl v některé dny užít. Pravidelné užívání léků je docela důležité, a tak jsem tento problém vyřešil jednoduchým trikem. Koupil jsem si krabičku na léky - ta je rozdělena na sedm větších částí (s podrozdělením každé části na tři menší části), kdy každá přihrádka představuje jeden den v týdnu. Člověk si tak může na týden dopředu předpřipravit léky. Potom má přehled o tom, kdy prášek užil a kdy ne. Navíc je jednodušší si užívání léků zapamatovat. Takové krabičky by měly být dostupné ve všech lékárnách.

3. Klidná mysl
Objevil jsem ajurvédskou bylinnou směs, která mi pomáhá udržovat si dobrou psychickou kondici. Doporučil mi ji ajurvédský lékař, který byl dříve klasickým lékařem, a proto k němu mám docela důvěru. Dříve jsem po atace trpíval různými splíny, a právě s nimi mi tyto ampulky pomohly docela výrazně. Směs se jmenuje Klidná mysl a informace o ní naleznete například zde. Koupit si ji můžete například na těchto stránkách.

Občanské sdružení Kolumbus: Jsem jako Ty – Výstava uměleckých děl uživatelů psychiatrické péče

Společnost Janssen - Cilag s podporou občanského sdružení Kolumbus pořádá putovní výstavu s názvem Jsem jako Ty. 

Marketingové noviny
Od pondělí 3. června do neděle 9. června 2013 bude v AFI Paláci k vidění výstava s názvem JSEM JAKO TY. Jde o putovní výstavu uměleckých děl pacientů se schizofrenií. Součástí programu je i speciální kabina simulující pocity schizofreniků, která bude zdarma přístupna veřejnosti po celou dobu konání výstavy.

Zdroj:
www.marketingovenoviny.cz


O projektu
(převzato ze stránek www.os-kolumbus.org)

Putovní výstava uměleckých děl pacientů se schizofrenií je součástí projektu na podporu osvěty a správné léčby schizofrenie.

Prostřednictvím uměleckých děl chceme veřejnosti představit zejména jejich autory a zprostředkovat jejich svět. Chceme ukázat, že jsou to lidé jako my, a pokud jsou správně léčeni, není důvod se na ně dívat skrze prsty či z nich mít strach.

Kdo je schizofrenik?

Je to člověk jako my, jen měl v životě méně štěstí a onemocněl schizofrenií. Příčiny onemocnění nejsou vědcům doposud známé, a tak schizofrenie může potkat každého z nás. Neléčený schizofrenik nemá rozdvojenou osobnost, jak se mnozí stále ještě domnívají, mohou se však u něj objevovat bludy, halucinace a občas je pro něj obtížné rozlišit, co je skutečné a co ne. Právě proto se čas

od času dostává do zapeklitých situací, které mu způsobují mnoho nepříjemností. Pokud se však léčí a pravidelně dochází k lékaři na injekce, většinou žije běžným způsobem života – jako my.

Schizofrenie a umění Mít schizofrenii rozhodně není snadné, přijmout ji a bojovat s ní, ještě méně. Všechna tato negativa jsou však u schizofreniků vykompenzována zvýšenou citlivostí vnímání, která zároveň vnáší odlišný druh emoce do jejich děl. Umělecký směr Art brut, který takto označil v roce 1945 francouzský malíř a teoretik Jean Dubuffet, je umění vytvořené lidmi bez formálního uměleckého vzdělání s výraznou osobitostí, autenticitou a formální a obsahovou originalitou. Jednoduše, když se podíváme na obraz, má sílu. Jediným úmyslem autorů, jejichž tvorbu tento projekt představuje, bylo vydat ze sebe emoce, pocit, své já. To je hodnota sama o sobě. „Ačkoliv se o představitelích Art brut někdy říká, že jsou to ti lidé, kteří žijí izolováni od okolního světa, uzavření do sebe samých, v souvislosti s výtvarným uměním nelze mluvit o úplné uzavřenosti. Většina autorů se pohybuje v prostředí, které je ovlivňováno populární, ale i „vysokou“ kulturou: čtou knihy o umění, sledují filmy, navštěvují různé výtvarné kroužky a výstavy.

Pravdou však zůstává, že i když svou tvorbou reagují na okolní podněty či inspirace, dokáží si přitom zachovat vlastní vidění světa, svůj autentický rukopis a zůstávají sami sebou. Jejich tvorba není primárně motivována snahou prosadit svá díla v galeriích nebo se přizpůsobit požadavkům trhu. Důležitý je pro ně především samotný proces tvorby.“

Naďa Kančevová, teoretička o tvorbě autorů Art Brut „Jak se máme dívat na umění schizofreniků? Jsou to lidé, kteří jsou vystaveni vysokému vlivu nemoci, díky níž se noří do paralelních světů, což je na druhou stranu nesmírně zatěžuje v konfliktech se skutečným světem. Léčba nemoci pak toto vidění často neutralizuje, konflikty ve vnímání skutečnosti se zmírňují, nastupují vlny únavy, ztráty některých vjemů a prožitků. Pokud se schizofrenik umělecky vyjadřuje, pak jeho dílo často představuje volání o pomoc. Jeho zážitky prostě přerůstají možnosti jednoho těla a duše. Obrací se svým dílem ke společnosti, aby mu pomohla. To jsou právě ty obrazy, ze kterých, jak často říkáme, čiší nemoc, a které nás zatěžují. Jiná skupina schizofreniků dokáže ve svých obrazech nemoc částečně potlačit výrazem nové harmonie. Vznikají tak obrazy, které nesou stopy vnitřního zápasu a dynamiky. Vrcholu pak dosahují ti schizofrenici, kteří ve svém díle dokážou vytvořit novou harmonii.“

Ing. arch. Milan Jíša, kurátor výstavy
Jsem jako ty
Výstava uměleckých děl pacientů se schizofrenií

Zdroj:
www.os-kolumbus.org

Film Otázky pana Lásky

20. května jsem si zašel do frýdeckého kina Vlast. Byl jsem se podívat na film Otázky pana Lásky, který zobrazoval život jednoho zajímavého schizofrenika z ČR, Jiřího Lásky.

Film zobrazil souhrn videoústřižků z jeho života. Tento souhrn byl podle mne tak kompletní, že nabídl důkladný vhled do života nemocných. Bylo tam všechno, s čím jsem se potkal sám, nebo s čím jsem se potkal ve svém okolí. Traumatická zkušenost blázince a s tím spojeného vězení (v podobě ústavu), problémy s pamatováním si užívání léků (a řešení v podobě krabičky na léky), práce rukama na výrobě malých předmětů, ztracené případy kvůli alkoholu, nalezení zábavného odreagování od stavu duše, hledání spirituálního rozměru vlastní nemoci, odlišný pohled na realitu oproti běžnému vnímání, problémy s deorganizovaným myšlením a divnými myšlenkami či představami a tak dále.

Rudolf Steiner psal, že když člověk dokáže překonat chronická onemocnění a začne se zabývat nějakou činností v duchovní oblasti, která nebude spojena s nemocí, nalezne velkou vnitřní sílu. A to se podle mne Jiřímu Láskovi dokonale povedlo. Záliba v točení krátkých, zvláštně zajímavých a originálních videí, vysílání přes vysílačky a amatérský rozhlas, to všechno naplnilo jeho život kouzlem. A on tak dokázal získat sílu, která z něj podle mne působila i na další diváky v kině.

Film byl zvláštním způsobem piktoreskní, zobrazoval detailní a krásné momenty, malinkaté zábavy, drobné detaily ze života, ale i originální uvažování hlavního protagonisty a jeho nejbližšího okolí (Kdo léčí lidskou duši? A) Bůh, b) psychiatr, c) pan farář. Kolik andělů se vleze na špičku jehly? Kolik chce, oni mají svobodu. Postaráme se o sebe navzájem tak, že každý bude dělat tolik, kolik zvládne.). Ale definitivní pointu dala filmu máma hlavního hrdiny Jaroslava Lásková, když uvedla, že doufá, že tento film změní svět. 
Alespoň tak, aby se na nikoho nezapomnělo. 

Podle mne dost dobrý, ale zároveň jemný film, který ale neosloví každého podobně - silně osloví jen ty, kdo budou na stejné vlně. Mne film zaujal natolik, že jsem si jeho plakát odnesl z kina.

Starry Starry Night

Text skladby Don Mc Leana o Vincentu Van Goghovi v anglickém originále a českém překladu pp: 

Stary stary nights
made your pallet blue and grey
look out on the summer´s day
with eyes the knowed the darkness in my soul
Shadows on the hills
catch the trees a daffodills
catch thke breeze and would you chill
in colours on the snowing living land
now I understand
what you try to say to me
how you suffer for your sanity
how you try the septan free
would not listen I did not know how
Perhaps they listen now
Stary stary nights
flaming flowers the brighting blaze
whirling clouds in violet haze
reflect in Vincent eyes a china blue
Colours change in you
morning fields the amber grain
weathered faces lining pale
are sued bengnity are this loving hand
Now I understand
what you try to say to me
how you suffer for your sanity
how you try the septan free
would not listen I did not how
Perhaps they listen now
What I could not love you
Still your love with true
when know hope would inside
Stary stary night
You took your life at lovers upon due
What I could told you Vincent this world would never met for one this beatifull like you
Stary stary nights
warted turn in empty halls
frameles heads on nameless walls
with eyes the watched the world and can forget
like the strangers that you´ve met
thke rugged man in rugged clothes
Silver thorne in bloody rose
Eye crashed and broken on the virgin snow
Now i think i know
what you try to say to me
how you suffer for your sanity
how you try the septan free
would not listen earn not listening still
Perhaps they never will

Hvězdnaté, hvězdnaté noci
proměnily tvou paletu na modrou a šedou
podívej se na letní den
očima, které znají temnotu v mé duši
Stíny na kopcích zachytí stromy a narcisky
zachytí vánek a ty se zachvěješ
v barvách na zasněžené živoucí zemi
Teď rozumím
co se mi pokoušíš říci
jak trpíš pro svou vyrovnanost
jak se snažíš být při horečce svobodný
Poslouchal bych tě, ale nevěděl jsem jak
Možná tě lidé teď slyší
Hvězdnaté, hvězdnaté noci
květy jasně planou
vířící mraky ve fialovém oparu
zrcadlí ve Vincentových očích čínskou modř
Barvy se mění v tebe
ranní pole, jantarová zrnka
ošlehané tváře a v nich namalovaná bledost
žalují vlídnou milující rukou
Teď rozumím
co se mi pokoušíš říci
jak trpíš pro svou vyrovnanost
jak se snažíš být při stálé horeččce svobodný
Poslouchal bych tě, ale nevěděl jsem jak
Snad tě lidé teď slyší
Jak bych tě mohl milovat
tvá láska je stále pravdivá
a když víš, že naděje se skrývá v nitru
Hvězdnatá, hvězdnatá noci
bereš svůj život jak řádný milovník
co bych ti mohl říci:
Vincente, tento svět by nikdy nešel vstříc takovým krásným lidem jako jsi ty
Hvězdnatá hvězdnatá noci
To co namaluješ jak skutečně vypadá se vrací do prázdných hal
neorámované hlavy na bezejmenných zdech
s očima které pozorují svět a nemohou zapomenout
jako cizince, které jsi potkal
drsný člověk v rozedraných šatech
stříbrný trn v krvavé růži
Oko zničené a zlomené na panenském sněhu
Nyní si myslím, že vím
co se mi pokoušíš říci
jak trpíš pro svou vyrovnanost
jak se snažíš být při stálé horečce svobodný
Poslouchal bych tě, jak by sis zasloužil, ale stále tě není slyšet
A možná tě lidé nikdy neuslyší
(překlad pp)

Krunýř a rozbitý džbán

Napsal pp (guest blogging).

Schizofrenie je obojí. Snahou těch, kteří tuto nemoc léčí, je prasklý džbán
znovu slepit a člověka postavit jako částečně výkonného do normy, standardu.
Stejně jako se domnívám, že naprosté vyléčení nemoci je iluzí, tak si myslím, že
je výkonnost takzvaně vyléčeného vždy jen částečná, neplnohodnotná, která
mnohdy přináší nemocnému velké utrpení a okolí a společnost většinou na
takového člověka doplácí. A nemyslím tím ekonomicky, to pravda být nemusí.

Schizofrenik jedná v rozpolcenosti mezi krunýřem nemoci, který mu nedovoluje
rozvinutí jeho vloh, předpokladů... Člověk jako by byl v jakési existenciální
paréze – ochrnutí, které se mnohdy projevuje při léčené schizofrenii jakýmsi
ustrnutím ducha, které lze i subjektivně pociťovat, a jakousi existenciální
divergencí – rozšířením se kde se dá, rovněž lze subjektivně pociťovat, jako by
prasklý džbán měl touhu obsáhnout cosi, podmanit si cosi, či jen rozletět se,
definitivně se roztříštit a odejít naprosto svobodně a neomezeně do prostoru.

Tato divergence pocitů, citů i myšlení je příznačná a dá se vystopovat. Ovšem
značná může být i konvergence, sbíhavost v myšlení, která jako divergence
osobnost ve velké míře deformuje a činí obecně nesrozumitelným, a
konvergentní schizofrenní myšlení může vést i k nerozlišitelnosti v myšlení,
které je vágně sbíhavé a obtížně pochopitelné.

Cit v krunýři a prasklém džbánu je zraněn a je otázkou, zda ho
z existenciálního poranění lze dostat. Mnohdy jde o to citově poraněného
zodolnit, učinit ho takovým, jakým byl předtím, než ho okolí začalo v jeho
nemoci zraňovat. Domnívám, že zde je psychiatrie bláhová, i když může mít i
určité úspěchy, protože s odbouráním následků množství citových poranění by
musela i odstranit i život, který už byl žit a prožit.

Podle nejnovějších výzkumů je 70 % z příčin psychotických nemocí
způsobeno dědičnými faktory a 30 % stressory, tj. spouštěči nemoci z důvodu
lásek, studia, práce či jiných okolností. Už to hovoří o tom, že na současné
úrovni zejména genového inženýrství je schizofrenie v podstatě ne neléčitelná,
ale nikdo nemůže říci, že už je ten či který jednotlivý schizofrenní případ
vyléčen.

Velmi křehká a někdy obtížně rozlišitelná je hranice mezi nenormálním a
normálním. Protože paranoidní chování a myšlení, strachy, obavy, úzkosti,
přehánění, únavnost, nespavost a spoustu jinak tzv. nenormálních jevů má
ve velké míře i tzv. zdravá, většinová populace. A mnohdy záleží jen na
lékařích, zda Vás zařadí do kategorie zdravých či nezdravých, normálních či
abnormálních. Při vážném porušení zdraví je však léčba, ať si o ni můžeme
myslet cokoli, nezbytná a všem prospěšná.

pp