Co jsem také pochopila o hlasech a jak Vám to může pomoci
Ono pochopení je vlastně prosté. Bude Vám to připadat banální. Hlasy jsou programy v naší hlavě a potlačené pudy. Já jsem během výchovy přijala program “nejsem dost dobrá” a opravdu silně jsem mu věřila. Během života jsem dělala všechno proto, aby mi někdo řekl, jak jsem dobrá, ale stále to nestačilo. Trik je v tom, že to nikdy stačit nebude. Takový program je perpetum mobile. Čím více s ním bojujete, tím více Vás ovládá. Až se to jednou zhroutilo a já jsem se propadla do alternativní reality hlasů, kde mě všichni dobří lidé milovali a já jsem byla ze všech nejlepší a naprosto dokonalá. Řešením je podívat se na to, co jsem si to během ataky vytvořila za svět. Možná to je něco, o čem bych se ani neodvážila snít. A jak odlišný to byl svět od té “skutečné” reality tam venku.
Důležitá je i cesta, jak jsem se k tomuto poznání dostala. Nevedla přes přehnané úsilí, nelámala jsem si hlavu nad tím, čím by to tak asi mohlo být, jen jsem se snažila být otevřená a laskavá. Někdy je ten největší krok přiznat si, že jsme zranitelní a mít se stále rád.
Myslím, že takové pochopení, které jsem v úvodu označila za banální, je velká věc. Tedy aspoň pro mě byla. Když ty své programy objevíte a laskavě a vědomě se na ně podíváte a přijmete je jako součást své minulosti, stanou se velké věci. Zjistíte, že už nejsou.
Více zde: http://vylectese.webnode.cz/news/co-jsem-take-pochopila-o-hlasech-a-jak-vam-to-muze-pomoci/
(Sebe)Přijetí
Důležitým tématem je i přijetí situace takové, jaká je a přijetí sebe sama se všemi svými chybami a nedokonalostmi. Mou velkou chybou po první atace bylo, že jsem se snažila téma schizofrenie naprosto vytěsnit ze svého života. Říkala jsem si, že to byl omyl. Omyl byl chtít vše navrátit do
doby před atakou a žít přesně tak jako dřív.
Nachladíte se proto, že jste se vystavili velkému chladu, které vaše tělo není schopné zvládat. Duševní onemocnění přichází proto, že člověk žije v situaci, která je dlouhodobě neunesitelná. Potom stačí nějaký spouštěč a dlouhodobě oslabená psychika se dekompenzuje do nějakého nezdravého projevu.
Spuštěč je však jenom spuštěč a ne příčina nemoci. A i slovo nemoc v sobě obsahuje to, že “nemůžete” dál. Důležité je podívat se na věc z ptačí perspektivy a najít směr, kam vás to vše vede. Možná, že v malém měřítku Vám to nedává smysl, ale zkuste najít něco, co má být
výsledkem. Mě hlasy “vedly” například k tomu, abych se lépe oblékala, snažila se najít přátele a byla celkově společenštější. Samozřejmě, že v akutní fázi nemoci to bylo naprosto nemyslitelné, byla jsem plachá a nesebevědomá, ale teď když jsem stabilizovaná zjišťuji, že se s lidmi
setkávám velice ráda a sama vyhledávám příležitosti, jak si najít více přátel, a docela se mi to daří. Oproti mému dřívějšímu stylu života je to velká změna.
Snažte se s laskavostí pochopit, proč se Vaše psychika dekompenzuje do schizofrenie. Kde jste se ocitli v podobné situaci, kterou Vám navozují hlasy? Má to nějaký vzorec? Smyslem není se ve všem “šťourat” a analyzovat do všech možných úrovní a širokých souvislostí, ztratili byste v tom. Smyslem je pochopit vše z ptačí perspektivy, laskavě to přijmout, a tím uzdravit.
Opatrně se podívejte také na to, před čím jste si utekly do “alternativní reality”, kterou jste si stvořili ve své hlavě. Možná to bude něco bolestného, co jste zažili. Zkuste to s laskavostí přijmout jako součást vaší minulosti. Možná k Vám časem přijde i pochopení toho, proč se to
stalo. Do těchto náhledů do své psychiky se však pouštějte, až se na to budete cítit a dělejte malé krůčky. I malé uvědomění si něčeho může přinést změny v mnoha oblastech vašeho života. Pokud budete spěchat dojde Vám brzy dech.
