pondělí 30. června 2014

Moje zkušenosti s alternativní medicínou z jiného úhlu pohledu



Ve čtvrtek večer mne velmi rozladilo Máte slovo s Michaelou Jílkovou, která se v něm věnovala alternativní medicíně. Celý pořad sloužil jen jejímu egu a prosazování jejího světonázoru. Domnívám se, že diskuse mají být nestranné, že moderátor se má snažit o objektivitu a neječet do světa své názory jako ... 


Někteří léčitelé u nás hovoří o potřebě zákon o léčitelích docela hodně let. Proč tato informace nezazněla v pořadu Máte Slovo? A proč nebyl pozván nějaký léčitel, který o tomto mluví? Od poloviny pořadu se hlásil o slovo pan Saavedra. Jílková mu toto slovo přislíbila a pak už jej úplně ignorovala.


Alternativní medicíny vycházejí z úplně jiných pohledů na svět (čakry, energetické dráhy), které jsou v některých světových oblastech přijímané jako fakt (Indie, Čína – nyní asi 2 miliardy lidí ze 7 miliard lidí), u nás tyto myšlenky zní jako bláznovství. A právě tohoto bláznovství chtěla Jílková zákeřně využít a zesměšnit jednoho z léčitelů. Byť, musím říct, nejsem příznivcem Reiki kvůli systémům zasvěcení.

A nyní něco k mým zkušenostem.


Léčitel tradiční čínské medicíny mi říkal, že prášky musím užívat, a k psychiatrovi musím chodit. Paní, která mi dala Jonášovy kapky, o lékařích nemluvila vůbec, ani nevyvracela ani nepotvrzovala. Na ajurvédském detoxikačním programu brali praní prášků jako fakt a – v rámci detoxikace – vůbec nemluvili o tom, že je potřeba prášky vysadit. 

Můj psychiatr ví, že tyto metody zkouším a jeho postoj se dá vyjádřit jako někde mezi přijetím a neutralitou. Když jsme se o tom spolu bavili, říkal, že sama klasická medicína nemá recept na všechno. Ale ještě jednu zkušenost jsem měl. Paní z Rakouska, ke které jsem chtěl chodit, se mnou odmítla pracovat, když ji můj doktor nechtěl – z formálních důvod- udělit souhlas, aby se mnou pracovala.


Moudří léčitelé a jejich příznivci ví, že klasická medicína je důležitá. Že je potřeba rozlišovat mezi léčiteli a šarlatány. A že je k tomu zapotřebí zákona. Otázka je, jakou formu takový zákon bude mít, a jestli příliš nezasáhne do pacientských práv vyhledávat pomoc i jinde. Třeba takovou, která funguje v Indii a Číně s úspěchem již tisíce let.


čtvrtek 26. června 2014

(Tvorba) Michal Zemánek: Básně 2

Připínám další várku básní Michala Zemánka. V dřívějším příspěvku najdete jeho profil.

Povídka

Učitelka učí látku, která nikoho nezajímá,
nebaví to ji ani žáky ani pana ředitele,
nikdy to nebudou potřebovat,
mohla by je naučit něco lepšího,
ale osnovy jsou osnovy a inspekce je inspekce,
strana je strana,
přijde domů, doma má nemocného syna, babičku a tchyni,
vaří, myje nádobí, uklízí, myje okna, pere, pláče,
je už ji padesát let,
nemá jinou možnost,
tak zatne zuby a každý den znova.


Postavy

Potkal jsem dvě silné postavy,
dva silné známé obličeje,
doufal jsem, že mě podrží,
že mě pohladí,
ale síla, naděje, radost brzy vyprchá,
ale já nezůstanu stát před
rozvodněnou řekou, chci přejít  na druhý břeh,
přestože není blízko žádná lávka, žádný most,
seberu trochu své vlastní síly,
aby toho nebylo dost,
vidím někoho, jak k nám rychle spěchá
a na dveře nám buší,
otevřeme přece -
- přece nejsme hluší,
je jaro a slunce opírá se do kaluží
a každý musí vrátit to, co dluží.


XXX

Našel jsem starý obraz,
vytáhl jsem ho ze sklepa
a pověsil jsem ho do svého pokoje,
aby mi dal sílu, pár krásných chvil,

ale při poslední návštěvě
mně ho někdo vzal,
ale ta síla zůstala,
přestože nevím,
jak se ten obraz jmenoval.

A dodnes mě ta síla podepírá,
nešlo ho ničím nahradit,

nehodilo se to,

na stěně po něm není díra.



Černobyl

Dnes slunce procitlo jen na chvíli
škvírou mezi dvěma radioaktivními mraky
a byl poprask, poprask najednou,

všechny nás ten den pálila kůže,
na naší zahradě okamžitě zčervenaly jahody,
jedna z nich byla zvláště vábivá a rudá,
každý po ní toužil i já,
abychom se jich mohli rychle zbavit.


Strýček

Jsem sám,
nemám co  na sebe,
má země hoří,
nemám vodu
ani chleba.
Přijde zachránce
a vysvoboditel -
-  známý strýček
ze západu,
pomůže mi,
nasytí mě,
najde mi práci,
dá mi peníze,
omluví jedu chybu,
omluví i druhou chybu.
Na chvíli je to krásné.
Tak si mě koupí
a pak začne poroučet

pondělí 23. června 2014

Pár malých věcí a jejich účinků, které mohou v malém pomoci se schizofrenií II



Má to vůbec nějaký smysl, používat techniky s nejasným účinkem? Myslím si, že ano. Techniky vybírám tak, aby byly co nejvíce jemné – aby nezatěžily člověka nějakým velkým zážitkem, se kterým by si neuměl poradit. I kdyby tyto techniky člověku nemoc nevyléčily, mohou přinést mnohé další benefity

Člověk bude odvážnější, pokud se rozhodne se svou nemocí něco dělat – ať už jakoukoliv cestou. Všechny techniky mají pozitivní účinky, nejen v rámci léčby schizofrenie – například uklidňují, pomáhají zpracovat staré vzpomínky, alespoň částečně srovnat mysl a podobně.
Myslím si totiž, že není jisté, jestli se dá schizofrenii vyléčit. Ale člověk toto nemůže tvrdit, dokud neodvedl alespoň nějakou práci na tom, aby se mu to povedlo.

Dechová cvičení
Dechová cvičení jsou základní součástí jógy, ale i jiné spirituality s dechem pracují. Buddha prý dokázal dosáhnout osvícení pouze díky dechu. Sám na sobě cítím, že mi tato technika pomáhá. A ajurvédský lékař mi doporučil tuto metodu provádět alespoň 6x za týden.

Základním dechovým cvičením může být nácvik plného jógového dechu. Člověk může vést kyslík při nádechu do několika směrů, z nichž tři jsou hlavní břicho, hrudník a podklíčky (prostor někde mezi hrudí a krkem). Potom se dá dýchat také do různých oblastí na zádech. Pokud chcete provádět jógový dech, nejdříve zkuste dýchat pouze do břicha, potom pouze do hrudi a pouze nakonec do podklíčků. Až se Vám to povede, zkuste prodýchávat všechny tři prostory najednou – v nádechu nejdříve břicho, potom hruď a nakonec podklíčky a při výdechu opačným směrem (podklíčky - hruď - břicho).

Jak se píše na stránkách Jóga online, je břišní dech spíše uvolňující a zklidňující, zatímco ten hrudní je aktivizující. V knížce Jóga v denním životě se píše: „Klidný a rovnoměrný hluboký dech je pro naše zdraví rozhodující. Uklidňuje tělo i mysl … Pohyby bránice při dýchání mohou uvolnit svalové kontury i v oblasti páteře.Správné dýchání dokáže pozitivně ovlivnit naší psychiku i řadu tělesných funkcí.

Dalším typem dechového cvičení je tzv. pránajáma. Představím Vám tu nejjednodušší a nejzákladnější pránájámovou techniku, která se jmenuje Nádí Šodhana. Při ní se podle Jógy v denním životě vytváří odpor dechu, který působí příznivě na krevní oběh, srdce a plíce.Po delším cvičení … se zvětšuje odolnost proti zátěžím a zvyšuje se odolnost organismu proti rozdílným životním podmínkám a škodlivým vlivům zevního prostředí … je známo, že pomalejší dechový rytmus může zklidnit zvýšenou nervovou aktivitu. Mírný nadbytek kysličníku uhličitého v krvi navozuje vnitřní pohodu a zklidnění a zvyšuje i krevní oběh v mozku,“ píše se v knize této jógové školy.

A jak tedy Nádi Šodhanu provádět? Usadíme se do pohodlného sedu se zkříženýma nohama, trup zůstane vzpřímený, ale uvolněný. Ohneme pravou paži a prsteník a ukazovák položíme na střed mezi obočím. Palcem pravé ruky uzavřeme pravou nosní dírku a dvacetkrát pomalu a zhluboka nadechujeme a vydechujeme pouze levou nosní dírku. Následně prsteníkem uzavřeme levou nosní dírku a to samé provedeme s pravou nosní dírkou. Poté vnímáme nějaký čas normální dech.

čtvrtek 19. června 2014

(Tvorba) Oto Ivanovský: Obrázky 2

Na internetu jsem se dostal k velmi zajímavým obrázkům schizofrenika Oty Ivanovského ze Zlínského kraje. Nejsem vzdělán ve výtvarném umění, ale považuji jeho dílo za velice zajímavé. O to zajímavější, že bylo vytvořeno v programu Malování (Windows). Zde přináším ukázku jeho obrázků.








pondělí 16. června 2014

Pár malých věcí a jejich účinků, které mohou v malém pomoci se schizofrenií I

V knize Konec prokrastinace jsem se dočetl zajímavou informaci, jak pracovat se svou vůlí. Tu jsem vždycky považoval za svou největší slabinu a nevěděl jsem co s tím. Vždy když jsem začal něco pro sebe dělat, vydržel jsem u toho maximálně dva týdny.
 

Autor Petr Ludwig píše, že s vůlí je třeba pracovat velmi pomalu, ale velmi pravidelně. Je třeba si určit malou a nenáročnou činnost, kterou je člověk schopen každý den dělat. Jakmile se tato činnost stane normou, je možné přidat další aktivitu nebo tuto první udělat náročnější. A v tomto duchu je dobré postupně, malými krůčky ale s železnou pravidelností, na sobě pracovat.

Rozhodl jsem se tedy, že každý den budu věnovat půl hodinu svému tělu (fyzické cvičení) a půl hodinu své duši. Vybral jsem si několik činností, které mohu dělat a které by mohly mít nějaký pozitivní účinek na mou nemoc. Možná Vás to inspiruje a začnete i Vy, naši čtenáři, dělat něco podobného - zde přináším některé  tyto činnosti a jejich účinky. Protože je toho víc, bude tento článek na pokračování.


Malování mandal

 
Mandaly jsou jakési do kruhu soustředěné symbolické abstraktní kresby. Původně pochází z Asie (například tibetští mniši malují mandaly), ale malovat si je na papír může každý. Na stránce Centrum Mandala se můžete dočíst některé podrobnosti o mandalách.


Díky svému uspořádání kolem středu se však může stát i něčím víc než pouhou relaxací s pastelkou. Může být terapeutickým nástrojem, prostředkem k poznání sebe sama, pomocníkem na cestě do našeho středu – do místa, kde vládne klid, harmonie a láska.


...Co nám může poskytnou malování mandal
zpracování emocí – mandala umožňuje dostat se do kontaktu s vlastními pocity a emocemi a dává tedy prostor pro jejich zpracování
zklidnění – kruhový obrazec s harmonicky uspořádanými prvky je předlohou pro duši, která se během kreslení snaží zaujmout stejně harmonický tvar, a proto se zklidňuje
získání energie – čas strávený sama se sebou ve vlastním rytmu je léčivý sám o sobě a pokud si dovolíte ponořit se do tvoření mandal, dostanete se do prožitku přítomnosti, čas plyne zdánlivě rychleji a tělo nabírá sílu a energii

Více viz Centrum Mandala.


Tibetská mísa

Tibetská mísa je hudební nástroj pocházející z Tibetu. Je to jakási kovová miska, na kterou se hraje dřevěnou paličkou. Rozeznívá se do alikvotních tónů a její hudba nás může uklidňovat. O terapii s pomocí tibetské mísy se lze dočíst na stránce Terapie zvukem.

...tibetská mísa vyluzuje vybrační zvuk, který má pro lidský organismus velice harmonizující a sklidňující účinky. Tento zvuk je opravdu spíše cítit, než slyšet… Hrou na tibetskou mísu se usměrňuje tok energie v těle, což má úžasný blahodárný vliv nejen na centrální nervovou soustavu, ale celkově na harmonizaci celého organismu… Hra na tento úžasný duchovní hudební nástroj je opravdovým zážitkem, díky němuž se člověk dokonale uvolní a může komunikovat se svým podvědomím, kdy se všechny emoce vyčistí a vše najednou dostane větší řád… 


Tibetské "zpívající mísy" mají na člověka nezanedbatelné a zcela zřejmé účinky. Díky křišťálově čistému, nenapodobitelného zvuku obnovují harmonickou frekvenci těla. Je to díky ultrazvukovému vlnění, které vzniká při hře na tento jednoduchý, ale přitom majestátní nástroj.

pátek 13. června 2014

(Pozvánka) 10 let s Iskérkou: Když už člověk zjankovatí, netřeba se toho báti

Obecně prospěšná společnost Iskérka sídlící v Rožnově pod Radhoštěm (sever Zlínského kraje) připravuje oslavy desíti let své existence. Celou dobu své existence se zaměřuje na péči o duševně nemocné, nejen schizofreniky, ale i ostatní duševně a psychicky nemocné. Oslava se bude konat 28. června v Camp Sport v Rožnově.

Hlavní program oslavného festivalu bude probíhat od dvou do sedmi hodin. V rané fázi zahraje velmi zajímavá kapela Z horní dolní a dál na jih, která mi místy připomíná hudbu Bratří Ebenů. Mezi další vystupující, které osobně ale neznám, patří divadelní představení Ševcův Verpánek a Pěvecký sbor Zdeňka Šimůnka.

Kromě kulturního programu je součástí festivalu i doprovodný program. Lidé mohou navštívit Anonymní poradnu, Psychobudku, která zprostředkovává pocity duševně nemocných, sportovní odpoledne pro děti a stánek s prodejem řemeslných výrobků od uživatelů služeb Iskérky.

Pro ty z Vás, kteří chtějí vědět více, přikládám plakát (zvětší se po rozkliknutí).


neděle 8. června 2014

Jsem blázen? Jsou schizofrenici blázni?


  • Začátek nebo Nový směr
  • Otevřenost
  • Odvaha. Svoboda
  • Nekonvenčnost
  • Originalita
  • Skok do nového
  • Nevinnost, Čistota, Naivita
  • Ztřeštěnost, Nezodpovědnost, Pošetilost
  • Bezstarostný člověk
  • Hravost, Kreativita
  • Nejvyšší důvěra
  • Nezávislost

Takové významy v sobě nese Tarotová karta blázen. Jak je vidět, nepovažuje bláznovství za něco velmi negativního, ale spojuje jej s množstvím pozitivních významů.


Slovo blázen si tedy můžeme spojit, jak jsem již ukázal, s pozitivními významy. Ale pro některé lidi v sobě bláznovství nese něco negativního. Člověk, který se nechce podřídit obvyklým normám, který se nějakým způsobem odlišuje, je jiný či dokonce divný

Záleží na každém člověku, s čím si to spojí. Lidé xenofobní, nesnášenliví, případně primitivní, budou odlišnost považovat za něco nežádoucího. Ale člověk, který vnímá důležitost rozmanitosti, si bude bláznivé odlišnosti vážit.  Jak se ukazuje v přírodě, to, co výrazně posiluje celek, je právě rozmanitost, nikoliv uniformita. 


A potom je zde ještě jedna otázka: co už je v normě a co je mimo, co už patří bláznům? A kdo ty normy určuje?


Myslím si, že schizofrenici jistou odlišnost přinášejí. Jednak v době akutní nemoci – vidí svět jinak, vidí ve věcech roztodivné významy, vnímají věci, které běžní lidí nevnímají, a podobně. Ale také v době mimo nemoc – pokud je jejich stav horší než minimální postižení (tak nějak podobně to definuje zákon o invalidních důchodech), určitou odlišnost psychiky si podle mne nesou i v době remise. A také mají invalidní důchod a je potom na nich, jak se spoustou volného času naloží. Někteří dělají hudbu, jiní skládají básně a další kreslí.


Ale člověk, který má papíry, že je blázen, by měl hledět, aby byl blázen. Neměl by svou nemoc odmítat, měl by ji přijmout, a třeba právě díky invalidnímu důchodu se odvážit hledat jiný způsob života, který by v sobě ale obsahoval neběžnou hodnotu.

Samozřejmě, prášky mají v podání prastaré psychiatrie srovnat člověka do latě. Ale jak říká můj psychiatr Zahradník – někdy symptomy člověku dokonce pomáhají (například když slyší hlasy, které ho chválí). Vždy by se měla proto podle mne nastavit taková míra medikace, která člověka na jedné straně neumrtví, neznecitliví, ale která mu umožní po většinu času fungovat v realitě. Vždyť ostatně jak uvádějí publikace o psychiatrii, někteří nemocní vzpomínají na okamžiky, kdy žili intenzivně (tedy byli v atace), jako na ty světlé okamžiky.


Jde tedy o to, aby společnost odlišným lidem zajistila jistou úroveň fungování, ale zároveň popřemýšlela o tom, jak jinakosti využít. Někteří psychotičtí lidé již dokázali, že jsou schopni svět obohatit. Matematik John Nash získal Nobelovu cenu a byl o něm natočen film. Básník Ivan Blatný napsal několik sbírek úžasné poezie a vydavatel Martin Reiner nedávno vydal knihu o jeho životě.

Milí čtenáři, nemocní i mocní, v čem jste odlišní Vy? Můžete mi napsat do komentářů pod článkem. A ještě jedna moje stará báseň.


Dítě

Hrej si kamaráde.
Ještě tě otec nespatřil.
Neřekl Ti "dělej to tak".
Kohout neví proč.
Poštolka,jepice, jednorožec,ti taky ne.
Ale táta jo.
Dělali to lidé přesýpacích hodin.
A to není jen tak!